Proč ubývá hmyzu

Publikováno 13. 7. 2019 v kategorii Příroda
Proč ubývá hmyzu

Hmyz hraje v našem ekosystému velmi důležitou roli. Velká část hmyzu je lidem prospěšná a to například pro opylování rostlin, regulaci škůdců, recyklaci odumřelých rostlin a živočichů, či jako potrava jiných živočichů. Biodiverzita je pevně svázána s fungováním života na Zemi a její redukce může mít nevratné negativní následky na celou živočišnou říši, včetně nás lidí.

Za příčiny poklesu počtu hmyzu v přírodě se považuje ničení přirozeného prostředí, chov nepůvodních živočišných druhů a globální změna klimatu. Ničení přirozeného prostředí má za vinu zejména intenzivní zemědělství, kde se ve velkém využívají pesticidy a insekticidy, urbanizace, zejména rozšiřování umělého osvětlení, a industrializace. Mezi nejvíce postižené druhy hmyzu vymíráním patří včely, motýli, můry, brouci, vážky a šídla. Mnoho postižených druhů je však důležitými opylovači a tedy nepřímo pozitivně přispívají k úrodě plodin, kterými se člověk a zvířata živí.

Studie této problematiky v současné době (2019) intenzivně probíhají. V roce 2017 byla například publikována studie, která zjistila, že za posledních 26 let v Německu ubyla celková biomasa létavého hmyzu o 75%, což dělá meziročně úbytek o 5,2%. Ve Skotsku bylo zase zjištěno, že mezi lety 1970 a 2002 byla celková biomasa hmyzu snížena o 66%. Je rovněž známo, že úbytek hmyzu je mezi různými druhy a v různých prostředích nerovnoměrný. Je to dáno zejména tím, že různé druhy jsou různě schopné adaptovat se na probíhající změny prostředí. Největšímu riziku vyhynutí jsou vystaveny zejména druhy se sníženou mobilitou. Celkový úbytek biomasy hmyzu se celosvětově odhaduje na 2,5% ročně.

Problémů interpretace výsledků v ubývání hmyzu je několik. Patří mezi ně chybějící data o dřívějším množství hmyzu, úpadek zájmu o etymologii v poslední době, chybná interpretace výsledků, zaměřená jen na konkrétní druhy, či neoficiální subjektivní pozorování lidí, například snížením počtu hmyzu zabitého při nárazu o čelní sklo jedoucího vozidla. Důležité je si také uvědomit, že většina studií se zabývá snížením biomasy hmyzu, což nemusí bezpodmínečně korelovat s počtem hmyzu, zejména u konkrétních druhů. Dalším problémem provedených studií je také jejich soustředěnost na Západní Evropu a Severní Ameriku, avšak největší množství hmyzu žije v tropických oblastech. Jelikož se ale jedná o zásadní globální problém a hrozbu, lze předpokládat, že v následujících letech budou prezentovány výsledky dalších studií a konkretizovány dopady na lidskou společnost.


Fotka od Myriam Zilles z Pixabay