Proč je Óda na radost hymnou Evropské unie

Publikováno 10. 4. 2020 v kategorii Historie
Proč je Óda na radost hymnou Evropské unie

Óda na radost, čtvrtá a poslední věta 9. symfonie Ludwiga van Beethovena, se stala hymnou Rady Evropy v roce 1972 a Evropského společenství v roce 1985. Hymnu o osm let později přejala toho času vzniklá Evropská unie. Proč ale volba padla zrovna na tuto symfonii?


Symfonie č. 9 je poslední symfonií Ludwiga van Beethovena, jednoho z největších skladatelů všech dob. Symfonie byla poprvé veřejně představena v roce 1824 ve Vídni a byla velmi inovativní vzhledem k použití pro symfonii zcela neobvyklého sborového zpěvu právě ve čtvrté větě. Její text je textem stejnojmenné básně německého básníka a Beethovenova přítele Friedricha Schillera.

Ódu na radost jako hymnu Rady Evropy navrhl dřívější zakladatel Panevropské unie Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi již v roce 1955. Tento návrh Rada Evropy přijala 19. ledna 1972, půl roku před jeho smrtí.

Hymna se hraje spíše při slavnostních příležitostech nebo při podpisech formálních smluv týkajících se Evropské unie jako celku. Členské státy Evropské unie samostatně nadále výhradně používají své vlastní státní hymny. Vzhledem k německému textu skladby a mota Evropské unie "Jednotná v rozmanitosti" se hraje pouze její instrumentální část. Existují též verze v úředních jazycích členských států a rovněž například v latině či esperantu. Evropská unie hymnu převzala, protože vyjadřuje idee jednotné Evropy, tj. svobodu, mír a solidaritu.