Proč vzniklo NATO

NATO (North Atlantic Treaty Organization), neboli česky zkráceně Severoatlantická aliance, je vojenské mezivládní seskupení 28 evropských a 2 severoamerických zemí. Rozpočet na obranu těchto zemí v roce 2019 dosahoval neuvěřitelných 57 % rozpočtu na obranu všech zemí světa.^[1] Proč a jak ale NATO vůbec vzniklo?

Historie Severoatlantické aliance sahá již do prvních okamžiků po druhé světové válce. Zpustošeným zemím západní Evropy bylo hned po válce jasné, že musí vytvořit protiváhu poměrně agresivní politice Sovětského svazu. Následující léta jim dala za pravdu například ve formě blokády Západního Berlína, únorovým pučem v Československu nebo tlaku na země pod vlivem Sovětského svazu na odmítnutí Marshallova plánu. Dále je možné mezi tyto hrozby počítat i přímé ohrožení suverenity Norska, Řecka a Turecka.^[2][3]

Krátce po skončení války začaly západní země podle úmluvy redukovat svou výzbroj a demobilizovat vojska. Sovětský svaz však k demobilizaci zjevně nechtěl přistoupit. V reakci na hrozbu nově vznikajícího východního bloku podepsali Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Spojené království v roce 1948 tzv. Bruselskou smlouvu. Tyto státy bezprostředně poté zahájily dialog se Spojenými státy, Kanadou, Dánskem, Islandem, Itálií, Norskem a Portugalskem. Výsledkem bylo přijetí Washingtonské smlouvy v dubnu 1949.^[4]

Během studené války vliv Severoatlantické aliance rostl na významu. V roce 1952 se k NATO připojili Řecko a Turecko a v roce 1955 i Západní Německo. Právě připojení Západního Německa k NATO vedlo k vytvoření sovětské protiváhy k NATO, tzv. Varšavské smlouvě. V roce 1982 se k NATO připojilo Španělsko, v roce 1999 Česko, Maďarsko a Polsko, v roce 2004 potom Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, následované v roce 2009 Albánií a Chorvatskem, v roce 2017 Černou Horou a nakonec v roce 2020 Severní Makedonií.^[5]