Proč byla podepsána Pařížská dohoda

Pařížská dohoda, domluvená v roce 2015 a podepsaná v roce 2016, má za cíl snížit emise skleníkových plynů a udržet globální průměrnou teplotu výrazně pod 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, což činilo asi -0,3 °C, a snahu o to, aby teplota nepřekročila hranici nárůstu 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Vzhledem k pozorovanému trendu globálního oteplování je to skutečně ambiciózní plán. Proč ale dohoda vůbec vznikla? Jaké byly klíčové podněty?

Hlavním podnětem pro vznik dohody bylo a je globální oteplování a jeho stále citelnější projevy na ekosystém, ve kterém žijeme. Globální oteplování je způsobeno narůstajícím objemem skleníkových plynů v atmosféře zejména spalováním fosilních paliv. Bohužel míra nárůstu globálního oteplování již dosáhla (červen 2019) takových hodnot, že vyhnutí se globální katastrofě znamená drastické změny v chování společnosti, které se samozřejmě nekonají.

Ač je mnohými Pařížská dohoda na poli mezinárodní spolupráce označována za veleúspěšnou, nemá v podstatě žádné právní mechanizmy, jak penalizovat státy, které nedostojí svým závazkům. Naopak její novátorský přínos tkví ve ztrátě reputace a hanbě mocnosti, která svým závazkům nedostojí, před jinými mocnostmi, které si počínaly svědomitě. Každá země si totiž musí stanovit cíle, které každých 5 let budou vyšší, než ty předchozí. V pravidelném reportingu pak bude jasné, jak si daná země skutečně stojí.

Další dílčí důvody jsou již všechny v podstatě důsledkem globální změny klimatu. Jsou to zejména:

• "Potápějící se" ostrovní státy v důsledku nárůstu hladiny moří v důsledku tání ledovců a rostoucí teploty oceánů
• Obrovské vymírání živočišných druhů a ničení celých ekosystémů
• Znečištění životního prostředí a zdravotní následky
• Větší výkyvy teplot a změn počasí a z toho vyplývající materiální škody a úmrtí
• Obrovské negativní dopady zejména na obyvatele rozvojových zemí a prohlubování světové chudoby
• atd...