Proč jsou znečištěné oceány

Oceány jsou velké vodní plochy, které obsahují většinu zemské vody. Až 71 % zemského povrchu tvoří oceány a obsahují až 90 % zemské biosféry. Jsou to tedy obrovské plochy kypící životem. Oceány jsou pro náš život absolutně klíčové. Proč se k nim chováme tak lhostejně a proč je ničíme?

Oceány jsou pro člověka klíčové v mnoha ohledech. Obstarávají lidem obživu díky rybolovu, umožňují snáze transportovat zboží na velké vzdálenosti, mořské proudy pomáhají přesouvat teplo z tropických oblastí do polárních, generují přibližně polovinu kyslíku, pohlcují velké množství oxidu uhličitého, vypařující se voda z jejich povrchu přináší vláhu a jsou vyhledávané pro rekreaci a ekonomický přínos. Dokonce život na planetě Zemi vnikl právě v oceánech a na pevninu se dostal až o 3 miliardy let později.^[1]

Člověk znečišťuje oceány rozličnými způsoby. Zřejmé příčiny jsou těžba ropy a ropné havárie, odpad končící v řekách vytékající do oceánů, frekventovaná lodní doprava, ale také nadměrný rybolov, globální oteplování, či turismus.^[2] Například se odhaduje, že pokud nárůst spotřeby a znečištění půjde ve stejné rychlosti jako dosud, do roku 2050 budou oceány obsahovat více plastů než ryb z hlediska celkové hmotnosti.^[3]

Nadměrný rybolov je jedním z velkých problémů současných oceánů. Data ukazují, že za posledních 50 let populace ryb a ostatních vodních živočichů poklesla o více než polovinu. Problémem však není pouze stále nižší a nižší výlov pro malé rybáře, pro které rybolov představuje jedinou možnost obživy. Výšší poptávka spolu s nížším počtem ryb nutí firmy k efektivnějším metodám, které ale mají na ekosystém stále negativnější dopad. V rybářských sítích umírá mnoho vzácných živočichů jakou jsou žraloci, rejnoci, želvy a delfíni.^[4] Mimo to, rybářské lodě často vyhazují neprodejné ryby zpět do moře, kterých může být až dvě třetiny všech chycených ryb.^[5]

Člověkem způsobené globální oteplování má na oceány mnohem větší vliv než na pevninu. Oceány pohlcují až okolo poloviny veškerých skleníkových plynů. Tím se jednak oteplují, následkem čehož mimo jiné dochází ke zvyšování hladiny moří, a dále se překyselují. Tyto jevy jsou tak rychlé, že se mnoho mořských živočichů nedokáže na změnu přizpůsobit, což bude znamenat jejich vymření.^[6] V současnosti je hodně diskutovaným tématem tzv. bělení korálů, které v extrémních případech vede až k jejich úhynu. K bělení korálů dochází mimo jiné kvůli překyselení vody a zvyšování její teploty.^[7]

Lodní doprava rovněž nezanedbatelně ovlivňuje znečištění oceánů. Lodě často vypouští odpad přímo do moře, kontaminují vodu toxickými laky, ruší přirozená trdliště ryb, přenášejí nemoci a invazivní rostlinné a živočišné druhy. Při havárii může do vody uniknout ropa či převážený náklad. Přenášené invazivní druhy mohou narušit místní ekosystém. Kromě samotných lodí je mohou transportovat dokonce i odpadky.^[2]

Znečištění plastovým odpadem je považováno za jednu z největších příčin znečištění oceánů. Plasty je nyní možné najít prakticky všude, na dně oceánů, na Antarktidě, stovky kilometrů od pevniny. Často již ve formě tzv. mikroplastů a nanoplastů, částeček menších než 5 milimetrů.^[8] V poslední době stále více přibývá projektů na čištění oceánů od odpadu. Mnoho projektů je rovněž velmi slibných. Avšak tyto projekty rovněž představují velké úskalí v tom, že nám mohou dát falešnou představu, že se můžeme chovat jako doposud, a že náš nepořádek někdo stejně uklidí. Proto je naprosto zásadní změnit individuální chování při nakládání s odpadem a vůbec generování odpadu a tyto praktiky ustanovit na národní a mezinárodní úrovni pomocí vhodné legislativy.^[9]

Oceány je rovněž možné znečišťovat i hlukem. Protože se světlo nedostane hluboko pod vodu, vyvinula si spousta mořských živočichů schopnost hledání potravy, komunikace a orientace pomocí zvuku. Činnost člověka však zásadně narušuje schopnost živočichů se na zvuk spoléhat. To se viditelně projevuje například stále častějším uvíznutím velryb na plážích. Důsledek, který je již hůře viditelný, je poškození citlivých sluchových orgánů mořských živočichů, kteří jednak mohou být dezorientovaní a vyplašení a nebo se mohou snadno stát potravou jiného živočicha. Človék znečišťuje hlukem oceány například lodními sirénami, sonarem, frekventovanou dopravou či průzkumem ropných ložisek. Jednou z výhod znečištění oceánů hlukem, oproti všem ostatním znečištěním, je, že se dá ihned eliminovat. Přestane-li člověk generovat hluk, přestane rovněž být oceán znečištěn hlukem.^[10]

Oceány jsou pro náš život zásadní, ať už tento fakt pociťujeme, či nikoli. Naše každodenní rozhodování ovlivňuje rovněž život v oceánech. Nákup zboží z dalekých krajin, koupě produktu v obalu, cesta autem či letadlem, plítvání, to vše a mnoho dalšího prohlubuje velký problém znečištění světových oceánů. Je tedy jenom na nás, jak se k této problematice postavíme.