Proč je krev červená

Krev je kapalná tkáň složená z krevní plasmy a krevních elementů. Její funkcí je rozvádět po těle živiny a odvádět odpadní látky. Je plná různorodých látek plnících různorodé funkce od obrany před cizorodými látkami, přes přenos informací a živin až po zástavu krvácení v případě poranění. Co ale stojí za její červenou barvou?

Krev je důležitou složkou těla a zabírá přebližně 7 % celkové váhy člověka. Krevní plasma, která zabírá přibližně 54,3 % objemu krve, má žlutou barvu. Červené krvinky jsou na druhém místě se 45 % a bílé krvinky zabírají přibližně 0,7 %. Ostatní elementy jsou co do objemu zanedbatelné. Není tedy překvapením, že krev je červená kvůli vysoké koncentraci červených krvinek. Červené krvinky mají potom červenou barvu díky krevnímu barvivu zvanému hemoglobin, který je obsažen na povrchu červených krvinek. Účelem hemoglobinu je transportovat kyslík z plic do tkání a také malou část oxidu uhličitého z tkání do plic.^[1]

Za zmínku ještě stojí říci, že krev není vždy stejně červená. Okysličená krev, která putuje z plic do tkání je světle červená, protože kyslík navázaný na hemoglobin tvoří tzv. oxyhemoglobin, který je světle červený. Naopak neokysličená krev obsahuje červené krvinky s tzv. deoxyhemoglobinem, který je tmavě červený. Tohoto jevu se využívá například při pulzní oxymetrii, při níž se pomocí průsvitu tkáně světlem měří hodnota okysličení krve.^[2]