Otázky proč
Typická západní strava má mnoho nešvarů, které se negativně podílejí na zdraví populace. Jedním z těchto nešvarů je vysoký podíl nasycených mastných kyselin a omega-6 polynenasycených mastných kyselin a zároveň nízký podíl omega-3 polynenasycených mastných kyselin. Mastné kyseliny, hlavní součásti tuků, jsou obecně důležitou složkou naší potravy a jejich relativní příjem ovlivňuje různé pochody uvnitř našeho těla. Tento článek se specificky zaměřuje na poměr omega-6 ku omega-3. Proč je zrovna tento poměr tak důležitý?
Mastné kyseliny se dělí na dvě základní skupiny, tj. nasycené a nenasycené. Z molekulárního pohledu jde o to, kolik má daná mastná kyselina dvojných vazeb mezi atomy uhlíku. Pokud nemá žádné, tj. má pouze jednoduché, zabírá vždy druhou vazbu atom vodíku, mastná kyselina je tak nasycená. Pokud má jednu, nazýváme ji mononenasycená, a v případě dvou a více vazeb polynenasycená. Omega-x u nenasycených mastných kyselin značí, že první dvojná vazba od koncového methylu se nachází na x-tém atomu uhlíku. Nenasycené mastné kyseliny se přirozeně vyskytují ve formách omega-3, omega-6, omega-7 a omega-9.[1]
Většinu nasycených mastných kyselin najdeme ve zvířecích produktech a většinu nenasycených mastných kyselin najdeme v mořských živočiších a rostlinách. Mnoho vyspělých států a Světová zdravotnická organizace doporučují obecně snížit konzumaci nasycených mastných kyselin a zvýšit konzumaci nenasycených mastných kyselin.[2] Relativní poměr jednotlivých složek nenasycených mastných kyselin však hraje v lidském organismu také velmi zásadní roli. Obecně naše tělo využívá mastné kyseliny jako zdroj energie a jako stavební součást buněčných membrán. To, v jaké podobě mastné kyseliny přijímáme má velký vliv na to, jak jsou jednotlivé stavební bloky našeho těla tvořené.[3]
Stir fry krevety na česneku s chilli omáčkou
Když pomineme nasycené mastné kyseliny, které ve velkém množství, jak je známo, stojí za řadou zdravotních problémů[4], je dále s ohledem na naše zdraví důležitý zejména poměr omega-6 ku omega-3. Nejedná se však o jediné číslo, a proto je důležité specifikovat, o jakých mastných kyselinách je konkrétně řeč a jaký je původ měřené veličiny.[5] Velká řada procesů v našem těle je dána stavbou buněčné membrány. Složení mastných kyselin má například vliv na propustnost této membrány pro živiny, odpadní látky a signalizační molekuly. To má za následek změnu chování buňky od mezibuněčné komunikace až po expresi různých genů.[6]
Struktura buněčné membrány se dále nepřímo podílí na tvorbě vnitrobuněčných (autokrinních) signalizačních molekul zvaných eikosanoidy uvolňováním určitých mastných kyselin ve formě volných mastných kyselin.[6] Eikosanoidy jsou velkou skupinou signalizačních molekul s širokým spektrem funkcí. Nejčastěji se ke stavbě eikosanoidů využívá kyseliny arachidonové patřící do skupiny omega-6, která je u lidí obecně zastoupena ve velké míře a tělo si ji vytváří z omega-6 kyseliny linolové, hojně přítomné v nezdravém západním jídelníčku. Eikosanoidy vzniklé za pomoci kyseliny arachidonové mají obecně spíše prozánětlivé účinky, zvýšují srážlivost krve a vazokonstrikci, podporují buněčný růst a například alergické reakce. Naproti tomu eikosanoidy vzniklé za pomoci kyseliny eikosapentaenové, která patří do skupiny omega-3, mají téměř opačný charakter a mají příznivý účinek na fungování našeho těla. Tyto mikroskopické pochody v našem těle mají negativní nebo pozitivní vliv na záněty, alergické reakce, vysoký krevní tlak, rakovinné bujení, aterosklerózu a mnoho dalších problémů.[7]
Některé studie uvádějí, že se lidské tělo vyvinulo na stravě, ve které byl poměr omega-6 ku omega-3 přibližně 1:1. V typické západní stravě je však tento poměr běžně kolem 16:1, což má obrovský negativní dopad na incidenci tzv. civilizačních onemocnění, kterým je možné ve velké míře snadno předejít vhodnou úpravou jídelníčku.[8] V žádném případě ale není možné tvrdit, že omega-6 jsou špatné a omega-3 jsou dobré. Naše tělo omega-6 mastné kyseliny potřebuje a jejich vysoký obsah v potravě je tělu z dlouhodobého hlediska prospěšný. Mnohem důležitější je však poměr, v jakém tyto mastné kyseliny do sebe dostáváme.[9]
Nejčastěji se ideální poměr všech omega-6 ku omega-3 udává od 5:1 do 3:1.[5] Vědecké studie se shodují, že příznivějšího výsledku se dosáhne přidáním omega-3 do stravy než ubráním omega-6.[9] Naše tělo však potřebuje i omega-6 mastné kyseliny a jejich příjem stravou je pro nás nutný. Pokud je příjem omega-6 dlouhodobě příliš vysoký, má to na naše zdraví negativní vliv. Velmi důležitý je totiž podíl jednotlivých mastných kyselin v těle. Tento přístup je velice vágní, protože problematika metabolismu mastných kyselin je velmi komplexní, nicméně pro širokou veřejnost je toto konstatování naprosto dostačující.
Důležitým faktorem je tedy příjem omega-3 mastných kyselin. Pro lidské tělo je jedinou esenciální omega-3 mastnou kyselinou kyselina alfa-linolenová, která se hojně nachází především ve lněném semínku, konopí, chia, vlašských ořeších a řepkovém oleji. Ostatní omega-3 si naše tělo umí vyrobit, nicméně tato konverze je podle věku, pohlaví, zdravotního stavu a výsledné mastné kyseliny málo učinná nebo téměř žádná (0,5 - 20 %)[10] a obecně se doporučuje příjem i dalších omega-3 mastných kyselin, nacházejících se zejména v tučných mořských rybách, korýších, mořských řasách a výživových doplňcích.[9][11]
Vzhledem k tomu, jak zásadní dopady má poměr omega-6 a omega-3 na náš organismus a na riziko rozvoje chorob[8], je vhodné si tyto poměry v našem těle hlídat. Nejde totiž jenom o stravu. I kdyby byly příjmy mastných kyselin v naší stravě vyvážené, vstupují do výsledku poměru omega-6 a omega-3 i faktory jako kombinace jídel, kvalita trávení, míra vstřebávání živin střevní stěnou, ale i využití mastných kyselin buňkou. Odpovídající hodnotou tedy není jen poměr mastných kyselin ve stravě, ale především pak poměry omega-6 a omega-3 mastných kyselin v naší krvi. Tento výsledek pak odpovídá i stavu a složení naší buněčné membrány a riziku onemocnění. Pokud Vás zajímá, jaký máte poměr omega-6 a omega-3 v těle, doporučujeme využít toto vyšetření.
Přečtěte si také
Proč je vhodné využít výživového poradce
