Hrom je přírodní jev, který slyšíme při bouřce bezprostředně po blesku. Z časového zpoždění mezi výskytem blesku s zaznamenáním hromu můžeme určit, jak je bouřka od nás daleko. Proč ale hrom vůbec slyšíme?
Působením tepla se vypařuje do vzduchu voda. Tento teplý vzduch stoupá vzhůru a tvoří se mraky. Ve vyšších chladnějších oblastech se vodní páry prudce ochlazují a tvoří se malé krystalky a větší kroupy. Krystalky stoupají nahoru a kroupy padají dolů. Tím dochází ke srážkám, při kterých se krystalky nabíjí kladně a kroupy záporně. Mrak je tedy záporně nabit ve spodních částech a kladně ve vrchních. Rozdíly v náboji mezi jednotlivými částmi mraku, různými mraky nebo mezi mrakem a zemí mohou způsobit výboj, který vidíme jako blesk.
Při blesku se okolní vzduch zahřeje až na 30 000 °C. Následná změna tlaku zahřátím způsobí rychlé rozpínání okolního vzduchu, které je doprovázeno hlasitou rázovou vlnou, kterou nazýváme hrom.