Proč vzniká polární záře

Publikováno v kategorii Fyzika
Proč vzniká polární záře

Polární záře, neboli aurora, je úchvatným jevem na obloze. Bývá k vidění současně na jižní i severní polokouli v oblasti okolo Arktidy a Antarktidy. Lidé se odjakživa snažili její zjevení neúspěšně vysvětlit. Dnes již víme, co ji způsobuje. Proč a jak tedy vzniká polární záře?


Polární záře je k vidění mezi 10° a 20° od geomagmetického pólu a má typicky šířku 3° až 6°. Je viditelná ve všech časových pásmech. Na severu se nazývá aurora borealis a na jihu aurora australis. Její projev je na severu i na jihu téměř identický. Nejčastěji září v zelené barvě, ale výjimečně může být modrá nebo červená.[1]

Občas je možné polární záři vidět i ve větší vzdálenosti od geomagnetického pólu. Důvodem jsou silné geomagnetické bouře na Slunci. Ty nejsilnější zaznamenané nastaly v letech 1770 a 1859, kdy bylo možné pozorovat polární záři například v japonském Kjótu nebo americkém Bostonu. Záře byla prý tak silná, že bylo možné uprostřed noci číst noviny.[2]

Polární záři vyvolávají částice slunečního větru, které nejsou zemskou magnetosférou odraženy. Zachycené částice se stáčí po spirálách až k zemské atmosféře. V atmosféře se částice slunečního větru srážejí s přítomnými plyny za vzniku elektromagnetického záření. Kyslík vyzařuje zelenou a červenou barvu, vodík červenou a dusík modrou.[3]

Zajímavostí je, že polární záře nejsou v naší Sluneční soustavě ničím ojedinělým. Naopak, byly pozorovány na jiných planetách, na měsících jiných planet a dokonce i na kometě.[4]

Přečtěte si také

Proč hvězdy svítí

Publikováno v kategorii Fyzika
Proč hvězdy svítí V případě jasné noční oblohy je vidět velké množství hvězd, které se zdánlivě seskupují do obrazců, kterým říkáme souhvězdí. Díky svitu hvězd si nyní můžeme užívat pohled na noční oblohu. V dřívějších dobách pak noční obloha sloužila například k navigaci. Čím to ale je že hvězdy svítí? Číst celý článek

Proč má kometa ocas

Publikováno v kategorii Fyzika
Proč má kometa ocas Ocas, nebo také ohon, komety se odborně nazývá koma a jde o výpary vnější ledové vrstvy, které se zahříváním vypařují, pokud se kometa přiblíží ke Slunci. Sluneční vítr způsobí, že koma míří vždy směrem od Slunce. Ohon září v důsledku fluorescence těchto plynů. Číst celý článek