Proč se nám zdají sny

Každému se zdají sny, ať už si je pamatujeme nebo ne. Někdy mohou být skoro k nerozeznání od reality, ale někdy jsou tak bizardní, že nevěříme, jak je naše mysl mohla stvořit. Jaký je ale jejich účel? Proč se nám zdají sny?

---

Sen je definován jako série obrazů, nápadů, emocí a pocitů, které většinou nastávají mimovolně v mysli během určitých fází spánku. Sny většinou nastávají v REM fázi spánku, kde REM značí fázi tzv. rychlého pohybu očí. Tato fáze je význačná celou řadou určitých rysů, například právě zmíněným rychlým pohybem očí, odpojením mozkové kůry od senzorických podnětů a mozkovou aktivitou, která se velmi podobá bdělému stavu. Při klasickém osmihodinovém spánku by REM fáze měla trvat přibližně dvě hodiny, častěji pak ke konci spánku a těstě před probuzením.^[1]

Vysvětlování podstaty snů je snad staré jako lidstvo samo a sahá od jednotlivců, přes různá náboženství až po renomované vědecké instituce speciálně zaměřené pouze na spánek. V antice dávali lidé snům velký důraz a někteří vládcové dokonce na snech stavěli svá rozhodnutí. Například Egypťané své sny zapisovali na papyrus a interpretovali je jako zprávy od boha. Staří Indové v textech mimo jiné zmiňují to, co později hlásal Sigmund Freud, že sny vyjadřují naše vnitřní touhy. Židé, křesťané a muslimové dávají snům nadpřirozený charakter, což zachycují jejich svaté knihy.^[1]

Sny se zdají jak v REM fázi spánku, tak v NREM fázi spánku, avšak sny v REM fázi jsou často bizardní a po probuzení si je často pamatujeme. Sny v NREM naopak spíše reflektují události či počitky, které se nám skutečně staly, a mozek je filtruje a ukládá do dlouhodobé paměti. Důvodem, proč se nám bizardní sny v REM fázi nezdají zvláštní je ten, že během této fáze je utlumena činnost prefrontálního kortexu, který je zodpovědný za logické uvažování a plánování.^[1]

Významem snů se v 19. století zabýval psychoterapeut Sigmund Freud, který tvrdil, že sny jsou branou do podvědomých přání. Ta se dělí na zřejmá a skrytá, kdy zřejmá, to co skutečně vidíme, maskují skrytá, to po čem skutečně toužíme. Jeho teorie však byla později mnohokrát zpochybněna a překonána.^[1]

Současná věda o snění se dělí na dvě kategorie dle podstaty výkladu, na neurologickou a psychologickou. Mezi neurologické patří například teorie aktivace - syntéza, která tvrdí, že mozek si sám generuje během REM fáze senzorické vjemy, které také sám vyhodnocuje. Skutečné senzorické vjemy nejsou vytvořeny, protože jsou senzorické neurony během REM fáze aktivně odpojeny od mozkové kůry. Teorie nepřetržité aktivace předchozí teorii rozšiřuje. Podle ní spánek slouží ke zpracování dočasné paměti a uložení vzpomínek do té dlouhodobé. V NREM fázi se zpracovájí data vědomá a v REM fázi data podvědomá. V REM fázi dojde k odpojení mozkové kůry od senzorických vstupů, což podnítí tok informací přes část mozku zodpovědnou za vědomí. To se pak manifestuje jako snění. Další výzkumníci ještě předkládají teorii zpětného učení, podle které sny pomáhají čistit paměť od nedůležitých či nekompletních vstupů.^[1]

Mezi psychologické teorie snů patří teorie emocionálního výběru, která považuje sny za modifikátory a testery myšlenkových map tak, aby lépe vystihovaly potřeby člověka v bdělém stavu. Mozek si pomocí snů testuje, jak by se zachoval v daných extrémních situacích, které normálně vyvolávají pocity jako je strach, stud, štěstí a další. Testované mapy buď projdou selekcí nebo se dále modifikují.^[2]

Někteří další psychologové se kloní k teorii, že sny pouze navazují na řešení problému z všedního dne. Nesčetný počet vědců, umělců a dalších tvůrčích osobností podává svědectví o tom, že je některé z jejich prací či řešení napadli právě ve snu.^[1]

Když to shrneme, dají se teorie ohledně smyslu snů sepsat následovně.

• Sny jsou pouze vedlejší produkt spánku a nemají žádnou funkci.
• Sny nám pomáhají testovat a modifikovat naše chování a emoce v extrémních situacích.
• Sny nám pomáhají vyhýbat se nebezpečí v bdělém stavu.
• Sny pomáhají ukládat vzpomínky do dlouhodobé paměti.
• Sny nám pomáhají řešit problémy všedního dne.

Výzkum ohledně snů neustále probíhá a s tím, jak se ukazují nové a nové poznatky, budou vědci jistě některé teorie zavrhovat a vytvářet nové. K tomuto účelu nám rovněž slouží stále přesnější lékařské přístroje, které dnes dovedou úžasné věci. Ač si na rozuzlení podstaty snů budeme muset ještě počkat, jedno je jisté už nyní. Spánek a snění je zásadní pro zdraví člověka a spánková deprivace, která je v dnešním světě tak oblíbená, zanechává na našem těle i duši velké šrámy. Kvalitní spánek a snění jsou důležitější, než si připouštíme.