Proč odešel Jan Amos Komenský z Čech

Jan Amos Komenský byl významný český pedagog, spisovatel a biskup Jednoty bratrské. Sám sebe považoval původem za Moravana, jazykem za Čecha a povoláním za teologa. Přesto musel již ve svých 36 letech České země opustit. Proč tomu tak bylo a proč se do Čech již nikdy nevrátil?

Jan Amos Komenský se narodil dne 28. března 1592 v současném Zlínském kraji. Mezi pravděpodobnými místy se pak udává Uherský Brod, Nivnice nebo Komňa. Jeho otec byl významným členem Jednoty bratrské, díky čemuž Komenský získal dobré vzdělání a možnost cestovat po celé Evropě. Studoval jak v Amsterdamu tak na univerzitě v Heidelbergu. Zpět do Čech, konkrétně do Prahy, se vrátil roku 1614, kde zaujal post rektora latinské školy. Po dvou letech byl vysvěcen na kazatele a pět let, až do roku 1621, pracoval jako kazatel a rektor ve Fulneku.^[1]

Toho času již 3 roky probíhala tzv. třicetiletá válka, jejíž příčiny sahaly až do doby Martina Luthera, tj. doby, kdy se začala prosazovat nová reformní forma křesťanství - protestantismus.^[2] Protestanti a katolíci byli často v různých částech Evropy ve sváru. V roce 1555 došlo ve Svaté říši římské k augšpurskému míru, který měl za následek segregaci protestantů a katolíků, tj. upevňování daného náboženství dle vládců dané země. Čechy byly pod vládou Habsburské monarchie a ta se snažila katolickou víru všelijak upevňovat. S nástupem Maxmiliána II. Habsburského a jeho následníka Rudolfa II. ale Češi dosáhli příslibu náboženské svobody. Po sesazení Rudolfa II samotnými Habsburky nastoupil na trůn jeho bratr Matiáš a po něm jeho bratranec Ferdinand Štýrský, který se snažil o opětovné posílení katolické víry. To vyvolalo mezi českými stavy a císařstvím nesváry, které vyvrcholily 23. května 1618 tzv. 3. pražskou defenestrací. České stavovské povstání definitivně skončilo popravou 27 pánů na Staroměstském náměstí dne 21. června 1621.^[3]

Jan Amos Komenský odmítl konvertoval ke katolictví a jako biskup Jednoty bratrské se musel několik let skrývat. Po vydání Obnoveného zřízení zemského přišel o všechnu naději, že by mohl na českém území legálně působit a odešel do polského Lešna. Díky své tvorbě se brzy stal známým po celé Evropě a rovněž navštívil mnoho zemí, kam byl pozván. Po vpádu Švédů do Evropy a umožnění jejich poklidného převzetí Lešna přišel po útoku polských partyzánů o skoro všechen majetek a téměř o život. Posledních 14 let svého života prožil v Amsterdamu, kde potom i dne 15. listopadu 1670 zemřel.^[1]