Otázky proč
Na základních školách nás učili, že velké americké civilizace, jmenovitě Aztécká, Mayská a Incká, zanikly krátce po příchodu Španělů, ve kterých místní obyvatelé viděli Bohy. Tato fáma se však zrodila pouze v hlavách některých španělských propagandistů. Proč ale dnes nejsou tyto národy tím, čím byly dříve? Co se skutečně stalo po příchodu Španělů? Skutečně byli Španělé hlavní hybnou silou pádu Aztécké říše?
Aztécká říše se rozkládala na území dnešního středního Mexika, v oblasti zvané Mezoamerika. Ve své největší slávě dosahovala přibližně 220 000 km2, což je pro představu rozhloha necelého Rumunska nebo 2,79 násobek rozlohy České republiky.[1][2] Samotná říše měla relativně krátké trvání a to od roku 1428 až do roku 1521. Skutečně tedy formálně zanikla pouhé dva roky po příjezdu Španělů do této oblasti. Mluvíme-li o Aztécké říši, máme na mysli tzv. Aztécký trojspolek, který vznikl spojením tří městských států Tenochtitlán, Texcoco a Tlacopán v roce 1428. Tenochtitlán byl z těchto městských států nejvlivnější a sloužil de facto jako hlavní město říše.[3]
Chcete se dozvědět více o slavném tažení Hernána Cortéze?
Oblast Mezoameriky byla před vznikem Aztécké říše osídlena mnoha různými kmeny, které vedle sebe v míru i ve válce koexistovaly. Jedním z těchto kmenů byli i Mexikové, kteří podle legendy přišli do centrálního Mexika z Aztlanu, pravděpodobně z oblasti dnešního severního Mexika či jihu Spojených států. Legenda praví, že se Mexikové natrvalo usídlili na ostrově jezera Texcoco, které jejich hlavní bůh Huitzilopochtli vybral, protože uviděl sedět orla na kaktusu požírajícího hada. Město, které Mexikové založili, nazvali Tenochtitlán.[4]
Tenochtitlán byl založen Mexiky asi v roce 1325 a postupně získával na významu zejména díky jeho bojovné politice a spojenectví se silnějším městským státem Azcapotzalco. Po smrti krále Tezozomoca z Azcapotzalca se rozpoutala válka o moc, do které bylo zataženo několik okolních městských států. Z této války vyšly v roce 1428 vítězně státy Tenochtitlán, Texcoco, Tlacopán a Huexotzinco. První tři potom v roce 1430 vytvořily alianci, která dala vzniknout tzv. Aztécké říci.[1]
Spojenectví tří městských států vytvořilo v regionu dominantní sílu, která se pomalu rozrůstala. Bylo učiněno mnoho právních i vzdělávacích reforem, velkou moc si ale zachovávala církev i šlechta. Moc byla v říši víceméně decentralizovaná a dobytá území si ponechala jistou autonomii, pokud respektovala své dobyvatele v mnoha striktních aspektech. Zajatí vojáci byli pro církevní účely obětováni. Dobytá území musela odvádět pravidelné a poměrně vysoké platby, musela rovněž přijmout hlavního aztéckého boha Huitzilopochtli do svých a dodávat vojáky do neustálých a vyčerpávajících válek. Vzhledem k bojové povaze Aztéků a rostoucí chamtivosti mocných složek byly velmi časté nepokoje, které bylo nutné neustále potlačovat. Rostoucí nepokoje ale vedly k silnějním supresím a ty zpětně vedli s ještě větším nepokojům.[1]
Poslední vládce Aztécké říše před příchodem Španělů Moctezuma II. se snažil zemi výrazně reformovat. Jeho snaha ale nevyšla kvůli událostem po vylodění Španělů pod vedením Hernána Cortéze na poloostrově Yucatán. Španělé se po dobytí území Tabasca o bohaté Aztécké říši dozvěděli a s vidinou možného zisku se vylodili poblíž dnešního města Varacruz, kde se spojili s místními Taxcalany a Totonaky. Španělům se následně podařilo dostat do Tenochtitlánu a zajmou Moctezumu II., kterého pak používali jako loutku. Během Cortézovi nepřítomnosti ale ve městě vypuklo povstání. Místní pravděpodobně Moctezumu II zabili, zvolili si nového vládce a španělské dobyvatele vyhnali. Po tomto incidentu však ve městě vypukla epidemie neštovic, které spolu Španělé přivezli z Evropy. Tato nemoc si v regionu vyžádala smrt více než 50% místní populace. Španělé mezitím zmobilizovali síly a s velkou armádou, ale i velkými ztrátami, pak 13. srpna 1521 Tenochtitlán dobyli, město zničili a na jeho místě založili současné hlavní město Mexika Mexiko City.[5]
Chcete se dozvědět více o slavném tažení Hernána Cortéze?
Španělé sice zdecimovali aztéckou říši během několika měsíců, ale i bez jejich příjezdu by pravděpodobně říše neměla dlouhého trvání. Decentralizované řízení společnosti a neustálé rebélie dané striktními světskými i církevními pravidly na dobytých územích by dříve či později nastolili její konec. Aztécká říše byla první ze dvou amerických civilizací, jejíž vnitřní chod nebyl udržitelný. Tou druhou je říše incká.
Přečtěte si také
Proč zanikla Incká říše
