Proč zanikla Incká říše

Incká říše byla největší Americkou říší před příjezdem Španělů. Za své největší slávy její populace čítala přes 10 miliónů obyvatel a její rozloha odpovídala rozloze dnešního Mexika, které je 13. největší zemí světa. Přesto Incká říše zanikla jen pár let po jejím objevení Španěly. Stála za jejím zánikem opravdu pouze malá skupina španělských dobyvatelů, nebo její pád zapříčinilo něco jiného?

Incká říše se vyvinula z odkazu původních andských civilizací, které na území dnešního Peru a okolních států žili již několik tisíc let. Nejvíce rysů potom převzala od velkých říší Tiwanaku a Wari, které obě shodně zanikli okolo roku 1100, pravděpodobně po sérii přírodních katastrof. Prvním známým vůdcem Inků byl Manco Cápac, který asi v roce 1197 založil malý městský stát Cuzco. Významným se stal až devátý vládce Cuzca Pachacuti Yupanqui, který začal s expanzí, rozdělil dobytá území na čtyři provincie a de facto založil Inckou říši. Kromě toho pravděpodobně založil i slavnou pevnost Machu Picchu. Dobytá území spravovali v případě spolupráce jejich původní vládci, či v případě nespolupráce děti popravených vládců, které byly poslány na převýchovu do Cuzca. Tito vazalové pak platili daně ve formě lidské práce a Inkové jim naopak dávali materiální podporu.^[1][2]

Pachacutiho syn Topa Inca Yupanqui následně říši významně rozšířil a jeho syn Huayna Capac přidal ještě jisté části na severu země. Celkově tak říše sahala až od dnešní Kolumbie přes Ekvádor, Peru, Bolívii, Chile až do Argentiny. V letech 1524 nebo 1527 však Huayna Capac na severu země dostal neštovice, nemoc, kterou do Ameriky spolu s chřipkou a spalničkami přivezli dobyvatelé z Evropy, a která už úspěšně zdecimovala celou Střední Ameriku. Huayna Capac zemřel a spolu s ním zemřel i jeho syn a nástupce.^[2]

Huayna Capac měl dva syny, kteří se později stali rivaly. Prvním z nich byl Huáscar, jehož nástup podporovala šlechta i církev, a který byl z čisté linie, protože jeho rodiče byli zároveň sourozenci. Druhým ze synů byl Atahualpa, jehož matka nebyla Inka, ale který byl vojensky zdatný a uznávaný na severu země. Huáscar se stal králem, ale byl velmi podezřívavý a odmítl bratrovu věrnost. Atahualpa vyhlásil proti bratrovi válku, která trvala od roku 1529 až do roku 1532 a skončila Atahualpovo vítězstvím a popravou Huáscara.^[3]

Španělé se pod vedením Francisca Pizarra o Incké říši dozvěděli již roku 1526. Rovněž mezi Inky kolovaly zprávy o zvláštních cizincích. Pizzaro do Incké říše postupně podnikl tři výpravy a při třetí výpravě roku 1532 nalezl zemi v úplně jiném stavu, než před tím. Říše byla poničená epidemiemi evropských nemocí, proti kterým neměli domorodí obyvatelé žádnou imunitu, a vleklou občanskou válkou mezi dvěma bratry. Španělům se dokonce podařilo přesvědčit místní kmeny, které byly pod nadvládou Inků, aby se staly vazaly Španělska.^[4]

Španělé přijeli přesně ve chvíli, kdy Atahualpa odpočíval po vyhrané válce ve městě Cajamarca. Pizzarova skupina 168 mužů a 62 koní přijela 15. listopadu 1532 a domluvila si na druhý den audienci, aby mohla Atahualpovi ukázat pravou víru v Boha. Atahualpa přišel na náměstí spolu s 6000 neozbrojenými následovníky. Možná vlivem špatného překladu jednání skončilo neúspěšně a Atahualpa požádal Španěle o odchod. Ti ale, ač ve velké početní nevýhodě, zvolili útok, kterým domorodce absolutně zaskočili. Potička skončila masakrem asi 2000 domorodců a zajetím Atahualpa.^[4]

Atahualpa byl vězněn několik měsíců, zaplatil obrovské výkupné ve formě zlata a stříbra za své propuštění, ale nakonec byl 29. srpna 1533, i přes nelibost některých Španělů, popraven. Španělé následně pomalu říši získávali do své moci a posadili na trůn Alahualpovo mladšího bratra Túpac Huallpu. Ten velmi brzy zemřel a vlády se ujal další z bratrů Manco Inca Yupanqui. Ten zprvu se Španěly spolupracoval, ale nakonec se vzepřel, utekl z Cuzca a pořádal na město výboje. Říše již ale byla poměrně rozvrácená a Inkové již měli u obyvatel mizivou podporu. Manco Inca Yupanqui se nakonec v roce 1537 stáhl do Vilcabamby, kde založil tzv. Novoincký stát. Ten pořádal občasné výboje proti Španělům až do roku 1572, kdy byl nakonec dobyt, čímž byly rozprášeny poslední zbytky inckého odporu.^[4]

Stejně jako Aztécká říše, i říše Inků skonala jen krátce po příjezdu Španělů. Pokud by nebylo ničivé občanské války mezi dvěma bratry, byla by říše pro Španěly jistě velkou překážkou. Nicméně ale nemoci, které Španělé na kontinent přivlekli, by nakonec asi říši zasadily obrovskou ránu. Odhaduje se, že nemoci samotné vyhubily asi 95 % všech obyvatel Inské říše.