
Dne 23. července 2019 vydala Evropská komise zákaz lovu tresky ve východní části Baltského moře.[1] Reagovala tak na výzvu vědců a organizací pro ochranu životního prostředí. Zákaz měl trvat pouze do 31. prosince 2019, nicméně zveřejněním dalších studií byl prodloužen i do roku 2020.[2] Co EU k tomuto rozhodnutí vedlo a je tento případ ojedinělý?
Treska je velmi populární komoditou již více než 1200 let, kdy ji ve velkém začali lovit Vikingové. V průběhu let nabírala ještě více na důležitosti a stala se předmětem nesčetných sporů a šarvátek, například po roce 1763 mezi Spojeným královstvím a Francií[3] nebo v průběhu druhé poloviny 20. století mezi Spojeným královstvím a Islandem během tzv. tresčích válek.[4]
V druhé polovině 20. století se rovněž začalo na různých rybářských oblastech regulovat maximální množství vylovených tresek. Důvodem bylo hrozící nebezpečí kolaspu populace z důvodu nadměrného rybolovu. Ten nastal již v roce 1992 na východním pobřeží Kanady a Spojených států. Extrémní rybolov způsobil v oblasti snížení populace tresky za pouhých 15 let na 1 % původní populace. Výsledkem byla permanentní ztráta více než 37 000 pracovních míst v rybářském průmyslu na východním pobřeží Kanady a Spojených států. Ani za 28 let se populace tresky v oblasti zcela neobnovila. Nadměrný rybolov byl možný zejména díky moderním technologiím jako jsou vlečné sítě, navigace a sonar, díky kterým lodě ryby snadno našly a dokázaly jich odvést obrovské množství najednou. Vlečné sítě navíc zachytily mnoho nevyužitelných ryb, címž vážně narušily místní ekosystém.[5]
Rozhodnutí Evropské komise o zákazu lovu tresky však není žádným velkým překvapením. V posledních letech se totiž neustále snižuje maximální možný roční limit vylovených tresek z 65 934 tun v roce 2014 na 24 112 tun v roce 2019.[1] Mezinárodní rada pro průzkum moří, z jejíchž podkladů mimo jiné Evropská komise čerpá, již delší dobu volá po přísné regulaci rybolovu v Baltském moři kvůli riziku kolapsu, který by mohl mít na region stejně neblahé dopady jako kolaps lovišť na východním pobřeží Kanady.[6] Jejím doporučením pro rok 2021 je prodloužení zákazu lovu tresky v oblasti.[7]
Studie však zjistily, že za sníženým počtem populace tresky v Balském moři nestojí pouze nadměrný rybolov. Mezi další vlivy patří zejména globální změna klimatu a znečištění, které způsobují nižší obsah kyslíku ve vodě, vyšší teplotu vody a zvýšený výskyt parazitů v treskách. Dospělí jedinci jsou rovněž výrazně menší než před několika desítkami let. Kvůli všem těmto problémům reálně hrozí úplné vyhynutí tresky v Baltském moři.[6]