Proč má zebra pruhy

Zebra je se svými bílými a černýmy pruhy skutečně ikonickým zvířetem. Od 19. století vzniklo mnoho vědeckých teorií o důvodu vzniku těchto pruhů. Některé teorie byly vyvráceny, avšak jedna velmi pozoruhodná je vědeckou komunitou aktuálně nejvíce přijímána. Proč má tedy zebra pruhy?

Zebra patří do čeledi koňovití, která čítá jediný rod Equus a tři podrody - kůň, osel a zebra. Rod Equus pochází ze Severní Ameriky, kde se před 4 miliony let kůň oddělil od předka osla a zebry. Rod Equus osídlil Euroasii přibližně před 3 miliony let a zebra se oddělila od osla asi před 2,8 miliony let, aby přibližně před 2,3 miliony lety doputovala do Afriky. Samotná zebra se v Africe dále rozdělila na několik druhů, ze kterých dnes existují tři, a to zebra stepní, zebra horská a zebra Grévyho.

Zebra je ve skutečnosti černé barvy s bílé pruhovanou srstí. Pruhy jsou unikátní pro každého jedince a jejich vzory jsou dědičné. Ohledně zebřích pruhů vzniklo mnoho vědeckých teorií. Slavný britský vědec Alfred Wallace v roce 1896 aplikoval teorii somatolýzy, tzn. krycího zbarvení živočichů, kteří se nacházejí ve svém přirozeném prostředí. Tuto možnost už ale o 25 let dříve zpochybnil další slavný britský vědec Charles Darwin. Dnes už s jistotou víme, že lvi vidí siluetu zebry dříve než pruhy a že zebry mají tendenci prchat a ne se maskovat.

Další maskovací teorie, tzv. teorie zmatení, říká, že lev neodhadne správně směr pohybu zebry a rovněž, že počet jedinců ve stádu vypadá menší než ve skutečnosti je. Tato teorie ale rovněž nebyla nikdy obecně přijata.

Teorie aposemantismu říká, že zbarvení zvířete dává predátorům varovný signál, že je pro ně kořist nebezpečná, například jedovatá. Zebry jsou dosti agresivní a umí kopat a kousat. Tato teorie může fungovat na menší predátory, ale určitě nefunguje na lvy.

Teorie sociální funkce tvrdí, že pruhy hrají svou roli v rozpoznávání, socializaci, a že dávájí informaci o způsobilosti jedince k páření. Způsobilost zebry k páření ve vztahu k pruhům byla ale rovněž později zpochybněna.

Podle teorie termoregulace slouží pruhy k ochlazování zvířete. Černé pruhy se přirozeně oteplují více než bílé, čímž vznikají konvekční proudy, které zvíře ochlazují. Zebra je navíc schopna vzpřímit srst na černých pruzích, zatímco na bílých ji nechá ležet.

Obecně nejuznávanější teorie v dnešní době je teorie ochrany proti hmyzu. Ovádovití jsou pro čeleď koňovitých v Africe obzvlášť nebezpeční, protože přenáší vysoce nakažlivá smrtelná onemocnění. Již v roce 1930 se zjistilo, že mouchy mají menší tendenci sednout na bíločerně pruhovaný povrch než na povrch jednolité barvy. Později se rovněž zjistilo, že na koně oblečeného do pruhovaného přehozu sedají mouchy méně než na koně bez přehozu. Úplně stejné chování much bylo dokázáno i u lidí.