Proč Německo zakázalo jaderné elektrárny

Publikováno 29. 3. 2020 v kategorii Příroda
Proč Německo zakázalo jaderné elektrárny

V pondělí 30. května 2011 vydalo Německo oficiální prohlášení, že do roku 2022 uzavře všechny své jaderné elektrárny, které toho času produkovaly 23 % celkové produkce energie v Německu.[1] Prohlášení přišlo přesně dva a půl měsíce od dočasného uzavření sedmi starších jaderných elektráren[2], v návaznosti na havárii elektrárny Fukušima I 11. března 2011.[3] Plánuje Německo uzavřít všechny své jaderné elektrárny pouze kvůli obavám z jaderné katastrofy v zemi, která netrpí zemětřesením, tsunami ani tajfunem?


Německo začalo využívat jadernou energii již v 50. letech 20. století a od roku 1969 začalo komerčně vyrábět elektrickou energii z jádra.[4] Hnutí proti jaderné energii bylo v Německu výrazné již od té doby a prvního velkého úspěchu dosáhlo již v 70. letech přerušením plánu postavit jadernou elektrárnu ve Wyhlu.[5] Ve Východním Německu, které bylo toho času pod sovětskou nadvládou, mezitím začaly naplno probíhat konstrukční práce. Východní Německo vlastnilo velká naleziště uranu a na chvíli dokonce zaujalo čtvrtou příčku největšího producenta uranu na světě.[6]

Hlavní zlom přišel po havárii Černobylské jaderné elektrárny v 26. dubna 1986. Tato událost dala hnutí proti jaderné energii a straně zelených záminku k silnějším nesouhlasným akcím. Sjednocení Východního a Západního Německa bylo například podmíněno uzavřením všech jaderných elektráren ve východním bloku. Strana zelených nabírala na síle a v 90. letech dokonce tvořila koalici se sociálními demokraty. Jejich cílem bylo zavřít všechny jaderné elektrárny do roku 2021.[6] V roce 2005 se však moci ujala pravicověji smýšlející Angela Merkelová, která 6. září 2010 vyhlásila záměr prodloužit životnost jaderných elektráren v průměru o 12 let.[7]

Záměr prodloužit životnost jaderných elektráren Angele Merkelové na popularitě nepřidal a zhoršující se výsledky ve volbách bylo potřeba někde vykompenzovat. Jaderná havárie elektrárny Fukušima I byla tím správným katalizátorem. Pouhý den po katastrofě se po celém Německu rozpoutaly silné demonstrace. Rozhodnutí o okamžitém uzavření starších elektrárem a uzavření novějších do 11 let byla otočka o 180 stupňů.[6]

Německo tím připravilo půdu pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, avšak rovněž za cenu navýšení výroby energie z hnědouhelných elektráren.[8] Tím nejen že nesplnilo svůj závazek pro rok 2020 daný Pařížskou dohodou, ale rovněž zvýšilo úmrtnost a signifikantně zhoršilo zdraví občanů žijících v okolí těchto elektráren.[9]

Přečtěte si také

Proč byla podepsána Pařížská dohoda

Publikováno 20. 6. 2019 v kategorii Příroda
Proč byla podepsána Pařížská dohoda Pařížská dohoda, domluvená v roce 2015 a podepsaná v roce 2016, má za cíl snížit emise skleníkových plynů a udržet globální průměrnou teplotu výrazně pod 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, což činilo asi -0,3 °C, a snahu o to, aby teplota nepřekročila hranici nárůstu 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Vzhledem k pozorovanému trendu globálního oteplování je to skutečně ambiciózní plán. Proč ale dohoda vůbec vznikla? Jaké byly klíčové podněty? Číst celý článek