Proč USA staví zeď na hranici s Mexikem

Prezidentství Donalda Trumpa je specifické mnoha rozporuplnými absurdními a společnost rozdělujícími tématy. Jedním z těchto témat je tzv. Trumpova zeď, kvůli které dokonce na přelomu roků 2018 a 2019 nastala na rekordních 35 dní vládní odstávka. Proč je Trumpova zeď tak kontroverzním tématem a proč se vůbec mezi USA a Mexikem zeď staví?

Počátky zdi sahají již na samý start 90. let 20 století, kdy tehdejší prezident Spojených států George H. W. Bush schválil výstavbu prvních 14 mil zdi mezi americkým San Diegem a mexickou Tijuanou.^[1] Za vlády prezidenta Billa Clintona se postavila zeď zejména v hraničních městech El Paso a San Diego.^[2] Velká výstavba přišla až v roce 2009 za vlády prezidenta George Bushe, kdy po uklidnění situace v Iráku a Afghánistánu se USA začaly více soustředit na vnitřní bezpečnost. Celkem bylo postaveno 985 km bariér v Kalifornii a v Texasu.^[3] Hranice Spojených států amerických s Mexikem má rovných 3 145 km a z toho 1 431 km tvoří řeka Rio Grande, která představuje tzv. přirozenou bariéru.^[4]

Od počátku 90. let se USA potýkají s rostoucí migrací lidí jak z Mexika, tak z celé Střední a Jižní Ameriky. Migrace spolu rovněž přináší organizovaný zločin ve formě pašování zbraní, drog a lidí, nelegální migraci jednotlivců a různé násilné činy. Důvodem k této nelegální činnosti je zejména nerovnoměrné rozdělení bohatství obou zemí, poptávka po levné pracovní síle a možnost drogových kartelů expandovat na nový trh.^[3]

Zeď je jednou z možností, jak nelegální migraci potlačit. Dnes po celém světě existuje více než 70 hraničních zdí. Hraniční zdi jsou však v této problematice s celistvého hlediska značně neefektivní a navíc si s sebou nesou řadu kontroverzí.^[5] Zeď protíná tři území domorodých kmenů a některé soukromé pozemky, stojí za zvýšeným počtem úmrtí migrantů, kteří zeď přelézají nebo volí cestu přes poušť a rovněž způsobuje značné narušení již tak křehkého přírodního bohatství s řadou ohrožených rotlinných a živočišných druhů.^[1]

Trumpova zeď se na scéně objevila již během volebních mítingů v roce 2015. Trump zde nastínil záměr postavit celistvou zeď po celé délce hranice s Mexikem a nechat za ni Mexiko zaplatit pod hrozbou ekonomických sankcí. Tento projekt má však tolik úskalí, že je jeho realizace prakticky nemožná. Mexiko financování zdi odmítlo, takže by USA musely najít prostředky svépomocí, na což chybí dostatečná politická podpora. Dále potom již na necelé třetině hranice bariéra existuje z výstavby za prezidenta Bushe. Zbytek hranice potom představují přirozené přírodní překážky jako jsou řeky, hory a pouště, kde by potenciální výstavba zdi byla extrémně náročná jak fyzicky, tak finančně, a hlavně zbytečná a devastující.^[3]