Proč třídíme odpad

Recyklace byla běžná už i ve starověku, kde hlavním důvodem byla vysoká cena surového materiálu a výroby samotné. Později, v předindustriální éře, se například v Japonsku třídil papír a ve Velké Británii se sbíral popel, který se používal při výrobě cihel. V pozdějších dobách se recyklovali zejména kovy, láhve a oblečení. Během druhé světové války byla recyklace žádaná zejména pro nedostatek surového materiálu. V 70. letech 20. století se k důvodům přidala potřeba snižovat spotřebu energie, kde recyklace hrála významnou roli. Od 90. let a na přelomu tisíciletí se začal objevovat stále rostoucí problém s vysloužilým elektroodpadem, který se hojně vyvážel z rozvinutých zemí do rozvojových, což bylo ekonomicky přínosné pro obě strany. Dopady na životní prostředí však donutily vlády zavést novou legislativu a modernizovat zpracování odpadu.

Pro ochranu životního prostředí má recyklace význam v redukci odpadu končícího na skládkách či ve spalovnách, dále pak v redukci potřeby výroby či těžby surového materiálu, v redukci odpadu končícího v oceánech, v redukci tvorby skleníkových plynů a celkově k posílení udržitelného rozvoje a zdravé společnosti.

Důležitým prvkem tříděného odpadu je jeho kvalita, tzn. například homogenita tříděného materiálu. Jejím benefitem je snížení nákladů na recyklaci. V horším případě potom zamezení odvozu tříděného odpadu na skládku v případě, že je kvalita tříděného odpadu příliš nízká, například velké množství nerecyklovatelného odpadu ve tříděném.

Důvodů pro recyklaci je velmi mnoho a spíše než jednoznačnou odpověď je lépe uvést výčet. Zde je ale potřeba podotknout, že jednotlivé důvody mohou být platné pro daný region, kdežto jiné naopak nedávají z různých důvodů v tomto regionu smysl. Recyklace v prvé řadě musí být rentabilní. K každém případě sem patří

• úspora nákladů,
• šetření surového materiálu,
• snižování emise skleníkových plynů,
• úspora energie,
• nižší znečištění vzduchu a vody,
• nižší negativní dopady na životní prostředí.