Proč máme rakovinu

Publikováno v kategorii Zdraví
Proč máme rakovinu

Rakovina je skupina nemocí, které způsobují abnormální růst buněk a mají schopnost napadat jiné části těla. Dříve spíše ojedinělá příčina stojí dnes za více než 15 % případů smrti. Proč je v dnešní době tolik případů rakoviny a jak se jí ve většině případů můžeme svou vlastní volbou vyhnout?


Rakovina vzniká náhodnou změnou v genomu replikovatelné buňky, která vede k nekontrolovatelnému růstu a tvorbě tumoru. Změna v genomu může vzniknout buď mutací, kdy je změněna část genetické informace, nebo jeho poškozením. Poškozený genom se snaží buňka opravit. V případě, že je poškození více, než je schopnost buňky se opravit, může dojít k tzn. apoptóze, neboli řízené buněcné smrti. Nedojde-li k apoptóze ani k úspěšné opravě DNA, mohou následné náhodné procesy podnítit nekontrolovatelný růst a vznik rakoviny. Přirozenou cestou vzniká až desetitisíce poškození jediné buňky denně. Vlastním chováním a stylem života můžeme počet poškození zvyšovat.[1]

Mezi rizikové faktory vzniku rakoviny patří kouření, obezita, špatné stravování, nízká fyzická aktivita, vysoká konzumace alkoholu, některá infekční onemocnění, vystavení se záření a chemickým látkám znečišťující životní prostředí a vrozené vady genetické informace. Riziko vzniku rakoviny se dále zvyšuje, pokud je jedinec pod vlivem některých onemocnění, dále pak s věkem.[2]

Kouření je jeden z největších původců vzniku rakoviny. Ve vyspělých státech představuje riziko rakoviny způsobené kouřením až 30 % všech případů a stojí za 90 % případů rakoviny plic. Kouření dále způsobuje rakovinu hrtanu, hlavy, krku, žaludku, močového měchýře, lidvin, jícnu a slinivky břišní. Tabákový kouř obsahuje přes 40 karcinogenních látek, které mají schopnost poškozovat DNA buněk a tím zvyšovat riziko vzniku rakoviny. Kromě samotné rakoviny kouření způsobuje celou řadu dalších onemocnění.[3]

Obezitou trpí celosvětově až 12 % populace a kromě mnohých dalších onemocnění stojí rovněž i za vysokým rizikem vzniku rakoviny. Obezita zvyšuje riziko rakoviny jícnu, slinivky břišní, střev, prsu, vnitřní výstelky dělohy, ledvin, štítné žlázy, jater a žlučníku. Přesný vliv obezity na vznik rakoviny není zcela znám, předpokládá se však, že prostředí plné tukových buněk způsobuje záněty, které v dlouhodobém měřítku poškozují DNA, jejíž oprava zvyšuje riziko.[4]

Špatné stravování stojí za rizikem vzniku rakoviny zejména s ohledem na konkrétní látky, které do svého těla dostáváme. Vysoký příjem soli stojí za rakovinou žaludku.[5] Aflatoxin B1, který se nachází v nevhodně skladovaných a zpracovávaných arašídech, kukuřici a podobných potravinách, může způsobovat rakovinu jater.[6] Červné maso a zpracovávané maso (slanina, šunka, salám atd.) rovněž stojí za zvýšeným rizikem zejména rakoviny střev.[7] Na rozvoj rakoviny rovněž působí přejídání se.

Nízká fyzická aktivita často stojí za případy obezity, která představuje velké riziko vzniku rakoviny, avšak rovněž snižuje efektivitu imunitního a endokriního systému, zvyšuje úrověň pohlavních hormonů a insulinu nebo například zpomaluje tok potravy trávicím systémem.[8]

Vysoká konzumace alkoholu stojí za více než 3 % výskytu rakoviny a to rakoviny prsu, úst, jícnu, hltanu, hrtanu, střev, jater, žaludku a vaječníků. Na tkáň, se kterou je alkohol po požití v přímém kontaktu, působí ethanol, který zabíjí buňky, s nimiž je v kontaktu. Kmenové buňky v okolí se při snaze nahradit mrtvé buňky dělí, čímž roste riziko chyby a vzniku rakoviny. V orgánech, které v přímém kontaktu s ethanolem nejsou, hraje vliv acetaldehyd, který vzniká metabolismem ethanolu v játrech.[9]

Infekce, podílející se na vzniku rakoviny, mají schopnost měnit genetickou informaci uvnitř buňky. Náhodnými procesy může dojít k mutaci, která vede ke vzniku rakovinotvorného bujení. Ve vyspělých státech se jedná spíše o marginální příčinu, avšak ve státech rozvojových mají infekční onemocnění až 15% podíl na vzniku rakoviny. Mezi nejčastější infekční onemocnění v této skupině patří Helicobacter pylori, mající na svědomí adenokarcinum žaludku či lymfomy mízní tkáně v žaludku, hepatitida B a C, způsobující rakovinu jater, lidský papilomavirus, stojící za rakovinou pohlavních orgánů, úst a hltanu, virus Epsteina-Barrové, stojící za mnohými druhy lymfomů, a HIV.[10]

Vysoce energetická záření mají schopnost přímo poškozovat DNA.[11] Kromě lékařských přístrojů jako je rentgen, výpočetní tomograf (CT) nebo pozitronový emisní tomograf (PET), se do této kategorie započítává rovněž vystavování se UV záření, létání letadlem a dlouhodobé vystavování se nahromaděného radonu. UV záření stojí za vetšinou případů rakoviny kůže.[12] Melanom je rakovina pigmentových buněk a je převážně způsobená působením UV záření ze slunce a solárních lamp. Lidé s mnoha pihami a slabým imunitním systémem jsou náchylnější k tomuto onemocnění. Melanom je méně častý a nejnebezpečnější typ rakoviny kůže.[13] Ostatní typy rakoviny kůže jsou snáze léčitelné a mají nízkou šanci rozšíření do dalších částí těla.

Některé látky znečišťující životní prostředí způsobují rakovinu skrze jejich strukturu, nejčastěji ve formě velmi tenkých jehliček. Nejznámějším příkladem je vdechnutý azbest, který se až do 80. let 20. století používal jako izolační materiál v budovách.[14] Do této kategorie dále patří práškový kobalt, nikl, oxid křemičitý, arsen a mnoho dalších.[15]

Ačkoli je známo více než 50 typů zdědené rakoviny, vady genomu při přenosu z rodiče na dítě stojí přibližně pouze za 3 až 10 % případů. Tyto vady jsou například způsobeny zděděným nedostatkem některých enzymů zodpovědných za opravu poškozené DNA, či regulaci buněčného růstu. Akumulující se poškození DNA způsobuje předčasné stárnutí a zvyšuje riziko rakoviny. Některé konkrétní typy mutací stojí dále za zvýšeným rizikem rakoviny prsu, vaječníků a střev. Zvýšené riziko rakoviny díky genetickému vlivu může odhalit testování.[16]

Riziko vzniku rakoviny je výrazně možné snížit správným chováním jedince, jako je například vyhýbání se kouření cigaret (i pasivnímu), udržování zdravé tělesné hmotnosti, výrazným omezením konzumace alkoholu, zahrnutím velkého množství ovoce, zeleniny a celozrnných produktů do jídelníčku, podstoupení očkování proti určitým infekčním onemocněním, omezením vysoce zpracovávaného jídla a červeného masa a vyhýbání se přílišnému vystavování slunečnímu záření či důslednému používání opalovacího krému s vysokým faktorem. Správným chováním je možné se z celosvětového měřítka vyhnout až jedné třetině všech případů rakoviny, ve vyspělých státech se jedná dokonce až 80 %.[17]

Přečtěte si také

Proč se stát veganem

Publikováno v kategorii Zdraví
Proč se stát veganem Veganství je již dlouhou dobu rostoucí trend. V dnešní době je jeho rozšíření tak značné, že nejenom téměř všechny restaurace nabízejí nějaká veganská jídla, ale rovněž je mnoho restaurací, řetězců a obchodů, které se na tento trend plně zaměřují. Jaké jsou ale důvody, které vedou lidi stát se vegany? Číst celý článek

Proč je cukr škodlivý

Publikováno v kategorii Zdraví
Proč je cukr škodlivý Říká se, že cukr je nejrozšířenější droga na světě. Najdeme ho ve sladkostech, přidáváme si ho do kávy či čaje, hraje důležitou roli při svátcích, jako jsou Vánoce, a dokonce ho konzumujeme v potravinách, kde bychom ho ani nečekali. Výrobci mnoha potravin ho uměle přidávají do svých produktů, aby lidem produkty více chutnaly, a obchodníci více prodávali. Po staletí byl ale cukr v Evropě považován za luxusní zboží, které si mohli dovolit jen ti nejbohatší z bohatých. Jak to, že je nyní cukr tak levný a rozšířený? Jaké jsou skryté hrozby jeho nadměrné konzumace? Číst celý článek